Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Jak židovský národ chápal pojem Boha po celé generace před holokaustem? Před onou strašlivou a zkázu přinášející tragédií 20. století? O níž se zapříčinil Adolf Hitler a celá řada jeho věrných přisluhovačů a následovníků?

V minulém článku jsme mluvili o židovské teologii po Osvětimi. Dnes bychom se chtěli pokusit vymezit pojem Boha tak, jak byl chápán ještě před Osvětimí. Jedině tak se alespoň můžeme přiblížit a pokusit si představit rozsah katastrofy, kterou holokaust otřásl židovskou vírou od jejích samých základů.

« REKLAMA »

Stín vznášející se nad židovskou vírou

A poznamenal ji tak, že jeho stín se nad ní zřetelně vznáší ještě dnes, po 72 letech od doby, kdy byl žalostný počet zubožených přeživších vysvobozen ze spárů ďábelské „továrny na smrt“. Ze spárů vyhlazovacího tábora Osvětim. A mnoha dalších. Na tomto místě se vnucuje otázka, zda se vůbec kdy podaří vymazat z povědomí judaismu onu temnou a krvavou skvrnu, jíž pošpinila a poznamenala židovský národ šoa?

Národ knihy

Z tradičního židovského pojetí Boha jasně vychází rozsah a děsivost výrazných stop, které nesmazatelně vtiskla šoa židovské víře. Judaismus je zjevené a nejstarší monoteistické náboženství vůbec. Založené na víře v Boha Stvořitele a Vládce světa. Židé jsou často označováni jako „národ knihy“.

Vlastní pohled na svět

Jako takový se judaismus od ostatních monoteistických náboženství na první pohled výrazně liší. Ať už hovoříme o neobvyklých jídelních předpisech, tajemných ceremoniích a svátcích, nebo typickém úctyhodném vzhledu ortodoxních židů. A právě to, právě tuto zvláštnost, typickost a nevšednost vtiskává judaismu jeho pojetí Boha. To jím samým prostupuje více, než se může na první pohled zdát. Židovství nemá svůj vlastní pohled na svět. Ono totiž samo svým vlastním pohledem na svět je.

Judaismus a pojem „jednoty“

Velmi důležitý a neodmyslitelný prvek prostupující judaismem představuje pojem „jednoty“. To dokládá i Simon Philip De Vries, autor knihy Židovské obrazy a symboly: „Všechno je v židovském životě zahrnuto jako jednota. Obsahuje stvoření a život jako jedno jediné v absolutním nejširším smyslu. Judaismus jakožto pohled na svět představuje kulturu, v níž má všechno to, co patří k životu, co se ho týká nebo jej postihuje, svůj menší nebo větší podíl na jednotě, dokonalosti. Takové je hledisko, z něhož bude vše pozorováno a posuzováno. Předmětem jednoty je lidství a člověk, stát a jeho členové, společnost jako taková, život jednotlivce mezi ostatními i společenské vztahy. K jednotě náleží také dům, synagoga a obřady s nimi spojené.“

Židovský Bůh jako jednota?

Lze tuto jednotu, tuto dokonalost, v níž je vše zahrnuto a na níž se vše, co patří k životu, podílí, chápat jako Boha samého? Dokonalá jednota prostupující celými dějinami judaismu, celým jeho životem. Postihující jeho nedělitelné jádro, v němž nelze odloučit etiku od náboženských úkonů. Může se za touto jednotou skrývat Bůh Stvořitel a Vládce světa? Bůh sjednocující a udávající životu smysl a řád? „V židovském náboženství je božskost uprostřed obce jednotlivců, uprostřed národa, v němž život všech a jednoho každého zvlášť tuto božskost tvoří,“ říká k tomu Simon Philip De Vries.

Bůh doprovází židovství od jeho počátku

Pojem Boha v judaismu je tak osobitý a významný tedy právě proto, že celé židovství je jím nasáknuto, prosyceno. Bůh prostupuje a doprovází celé židovství od jeho samých počátků. Jak říká Hans Jonas ve svém textu Pojem Boha po Osvětimi (Židovský hlas): Židé tento svět chápou především jako místo božského stvoření, spravedlnosti a vykoupení. Na rozdíl od křesťanů, pro něž je pozemský svět poznamenám dědičným hříchem. Proto čekají na mimosvětskou spásu.

Pán dějin

Židovský Bůh je pak zejména Pánem dějin. Tradiční pojem židovského Boha tedy stojí na jeho třech vlastnostech – je to Bůh všemohoucí, dobrotivý a spravedlivý. Bůh, který židovský národ od jeho počátku vystavoval nejrůznějším zkouškám. Navzdory tomu byl také již od jeho počátku, jakožto Pán dějin, vždy svému vyvolenému národu po boku. A ochoten naslouchat a pomoci. Jak si podle toho ale vysvětlit holokaust?

Zdroje:

DE VRIES, Simon Philip. Židovské obřady a symboly. Praha: Vyšehrad, 2009

JONAS, Hans. Pojem Boha po Osvětimi (Židovský hlas). Souvislosti, 1994, č. 1.

www.pixabay.com

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Komentáře obsahující útoky na třetí osoby, linky na externí zdroje (URL) a taky komentáře neobsahující názor k tématu článku nebudou publikovány. Děkujeme za pochopení a přejeme plodné diskuze.

« REKLAMA »